Chceš být SB? ZDE
Přihláška do SONOC ZDE
Chceš animaci? ZDE
Chceš klikací ikonku? ZDE
Volné klikačky ZDE
Poradna ZDE
Reklamy ZDE
Free dessy ZDE
Klub na ochranu zvířat ZDE

Leden 2009

Svatební tanec:-D

30. ledna 2009 v 14:33 | terýsek |  videa

film Mama Mia

30. ledna 2009 v 11:16 | terýsek |  Filmy

Popis filmu

Idylický řecký ostrov, holka na vdávání, jedna potrhlá matka, tři potenciální otcové a nesmrtelná ABBA. Jak se to rýmuje? Náramně. Divadelní muzikálovou show Mamma Mia! obsahující všechny zmíněné ingredience vidělo v osmi různých jazykových verzích přes 30 miliónů lidí. Jejich řady teď geometricky narostou, protože tvůrci původního muzikálu se "své dítě" rozhodli pojmout jako celovečerní film. A aby Mamma Mia! na stříbrném plátně dostala punc mimořádnosti, obsadili do hlavních rolí Meryl Streep a Pierce Brosnana.


Nový desing

30. ledna 2009 v 10:59 | terýsek |  zajmavý i nezajmavý
Takže mám novej desing. Není to můj vlastní. Je udělanej a nastavenej od mary-kockomil:-)
Doufám že se vám líbí protože chudák mary-kockomil se s tim určitě pěkně nadřel:-(

PS: Zítra by se tu měl objevit 1. díl příběhu SŽ (Sofiin život).

Pixelky k adopci -návod

29. ledna 2009 v 18:39 | terýsek |  pixelky :-)
Když napíšeš do komentářů že si chceš adoptovat pixelku tak počkej až ti na blog odepíšu:
Adoptovaná pixelka (třeba 8) bydlí na krásném blogu (tvůj blog) ahoj:-) Tady jsou pixeky které hledají domov:
Pokud si chceš nějakou adoptovat vyplň:

Přezdívka majitele:

Blog malitele:

Číslo pixelky:

Jméno pixelky:

Vysvědčení

29. ledna 2009 v 16:55 | terýsek |  zajmavý i nezajmavý
Asi každý ví co se rozdávalo dneska ve škole-vysvědčení. Někdo byl mile překvapený a někdo zklamaný.Já osobně sem nadšená protože sem měla samý jedničky a prospěla s vyznamenáním.
Užijte si volno a ten kdo má hned po víkendu prázdniny tak ať se obejde bez nějaké te chřipky která teď pořádně řádí.A můžete se mi s vaším výzem pochlubit:-)

úžasné!

27. ledna 2009 v 17:35 | terýsek |  obrázky
Tak tohle mi přišlo na meila:

# # # Po dlouhé polární noci se do tábora geologů připlížil lední
# # medvěd.... Fotograf - jeden z geologů - si byl jistý, že uvidí
# # konec svých psů husky, ale uviděl toto:lední medvěd se vracel každou
# # noc v tentýž čas,aby si se psy hrál.... On každý potřebuje někdy
# # kamaráda.

Posuďte sami:-)

kočičí vtipy

26. ledna 2009 v 18:23 | terýsek |  vtipy
když na vás furt čumí kočka-je detektiv
když vám vlezla kočka na hlavu-myslí si že je pták a chce si někde najít hnízdo
když furt leží-je na dovolené
když sedí na hlíně-myslí si že se propadne za myší
když leze po stěně-učí ji pavouk matematiku
když je tlustá-sežrala bečku
když něco silného buchne u kočky-kočka si prdla
když má vyježenej ocas-honem vám utíka vyčistit komín
když ji ve tmě nesvítí oči-zapoměla si dobýt baterku
když utíká jak o život-zapoměla si doma rtěnku






http://www.psina.cz/data/obrazky/188/kocka-v-lahvi.jpg

Meryl Streep

25. ledna 2009 v 18:17 | terýsek |  svět slavných






Povolání: Herečka
Věk: 59
Datum narození: 22. 06. 1949
Místo narození: Summit, New Jersey, USA
Znamení: Rak

Životopis

Meryl Streep je jedinou dcerou ze tří dětí úředníka farmaceutické firmy a reklamní výtvarnice. Divadlu se začala věnovat už na střední škole v Bernardsville a svou hereckou aktivitu ještě víc rozvinula během studií angličtiny a dramatického umění na prestižní Vassar College v Poughkeepsie, kde na sebe upozornila v inscenaci Strindbergovy Slečny Julie. O letních prázdninách vystupovala se zájezdovým divadelním souborem Green Mountain Guild z Vermontu.

V letech 1970-73 absolvovala hereckou průpravu na Yale Drama School a Joseph Papp ji ihned angažoval do newyorského Public Theatre. Od pol. 70. let působila na významných mimobroadwayských scénách (mj. Phoenix Theatre), kde slavila úspěchy v aktovkách Arthura Millera Paměť dvou pondělků, Tennessee Williamse 27 vozů plných bavlny (cena Theatre World Award), v Čechovově Višňovém sadu a Shakespearových hrách Jindřich V., Oko za oko a Zkrocení zlé ženy (New York Shakespeare Festival).

Na Broadwayi se poprvé představila 1977 v Brechtově a Weillově muzikálu Happy End. Do širšího diváckého povědomí vstoupila prostřednictvím TV seriálu Holocaust, kde za úlohu mladé německé ženy Inge Helmsové-Weissové, která dobrovolně následuje svého židovského manžela (James Woods) do koncentračního tábora, obdržela cenu Emmy 1978.

Před film. kamerou si počínala také velmi slibně, jak o tom svědčí její první nominace na Oscara 1978 za roli dívky Lindy, jejíž snoubenec (Christopher Walken) na následky otřesných zkušeností z vietnamského zajetí zešílí, ve společensko-psychologickém dramatu Lovec jelenů (r. M. Cimino).

Populární hvězdu a laureátku Oscara 1979 a Zlatého glóbu 1979 z ní učinila rázem úloha emancipované Joanny Kramerové, která opouští manžela (Dustin Hoffman) a sedmiletého synka (Justin Henry), aby se mohla plně a nezávisle seberealizovat, v melodramatu podle stejnojmenného románu Averyho Cormana Kramerová versus Kramer (r. R. Benton).

O svých kvalitách charakterní herečky přesvědčila dvojrolí viktoriánské, nešťastně zamilované Sarah Woodruffové a současné elegantní film. herečky Anny, které ztělesnila ve film. přepisu románu Johna Fowlese Francouzova milenka (r. K. Reisz); za svůj výkon získala cenu BAFTA 1981, Zlatý glóbus 1981 a další nominaci na Oscara 1981.

Náročnou, expresívně pojatou kreaci, za niž byla poctěna Oscarem 1982, předvedla v úloze Polky Sofie Zawistowské, která marně hledá se svým milencem (Peter MacNicol) únik od trýznivých vzpomínek na pobyt v koncentračním táboře, ve zfilmovaném románu Williama Styrona Sophiina volba (r. A. J. Pakula).

Zcela protikladný typ hrdinky - povahově jednoduchou, bezprostřední a temperamentní dívku - vytvořila v postavě dělnice z oklahomské továrny na plutonium jménem Karen Silkwoodová, která doplatila vlastním životem na to, že se pokusila odhalit pravdu o porušování bezpečnostních zásad a ochrany zdraví zaměstnanců, v sociálně kritickém dramatu podle skutečné události Silkwoodová (r. M. Nichols).

Skutečným případem, který se stal v Austrálii, bylo inspirováno také drama Výkřik ve tmě (r. F. Schepisi), v němž se představila jako Linda Chamberlaineová, manželka pastora sekty adventistů (Sam Neill), nevinně odsouzená za údajnou vraždu svého dítěte. Kromě psychologicky složitých partů M. S. zvládá i odlehčenější polohu humorné nadsázky, jak o tom přesvědčila rolí herečky Suzanne Valeové ve smutné komedii podle autobiografické knihy herečky Carrie Fisherové Pohlednice z Hollywoodu (r. M. Nichols) a také rolí stárnoucí muzikálové divy Madeline Ashtonové, jíž se koupená nesmrtelnost příliš nevydařila, v bláznivé černé komedii Smrt jí sluší (r. R. Zemeckis).

V letech 1994-96 byla po sobě třikrát nominována na Zlatý glóbus (Divoká řeka, Madisonské mosty, Marvinův pokoj) a rovněž bezúspěšně se ucházela o Oscara 1995 za roli farmářky Francescy Johnsonové, o jejímž krátkém citovém vzplanutí k zcestovalému fotografovi (Clint Eastwood) vypráví komorní milostný příběh podle románu Roberta Jamese Wallera Madisonské mosty (r. C. Eastwood). Nejpočetnější skupinu v její galerii ženských portrétů zaujímají postavy emancipovaných žen, hledajících sebe sama, svůj životní způsob, své místo ve společnosti.

Nesoulad mezi reálnou podobou života a vnitřním světem je vede k nervozitě, k pocitu nenaplněnosti a hledání východiska. Navíc mají schopnost sebereflexe, ale často také dávku osamocenosti a tajemnosti. Jsou uzavřenější, neodkrývají se, vždy v nich zůstává hloubka nesdělitelného prožitku. Její hrdinky berou život se sebeovládáním, bolestivé události citově prožívají uvnitř, s vnějším zdáním klidu, bez momentálních emočních vznětů, vše nazírají jakoby z vyšší perspektivy poznání složitosti života.

Dále se pak objevila ve filmech Předtím a potom (Before and After, režie B. Schroeder, 1996), nebo s Diane Keaton a Leonardem DiCapriem ve filmu Marvinův pokoj (Marvin´s Room, režie J. Zaks, 1996). Za film podle předlohy Ammy Quindlen Jediná správná věc (One True Things, režie C. Franklin, 1998) získala svou jedenáctou oskarovou nominaci.
Mezi její další snímky patří film Hodiny (The Hours, režie S. Daldry, 2002), za který byla oceněna na Berlínském filmovém festivalu a za který získala další oskarovou nominaci. Za svou roli ve filmu Adaptace (Adaptation, režie S. Jonze 2002) získala Zlatý glóbus.

V roce 2003 dostala Cézara za celoživotní přínos světovému filmu a cenu "Commandeur de l´Order des Arts et des Lettres", nejvýše ceněnou francouzskou filmovou trofej.
Ve stejném roce si zahrála ve filmu Andělé v Americe (Angels in America, režie M. Nichols), následující rok pak ve snímku Manchurianský kandidát (The Manchurian Candidate) v režii Jonathana Demmea.

Roli zkušené terapeutky, která řeší problémy své klientky Rafi (Uma Thurman) ztvárnila ve filmu Prime (2005). Rafi je zklamaná z mužů a Lisa ji poradi, aby si našla takového muže, který ji vrátí chuť do života. To se Rafi podaří a Lisa je spokojená s pozitivním vývojem své klientky, ovšem jen do té doby než zjístí, že oním mužem je její vlastní syn.

Meryl Streep je představitelkou uměřeného, kultivovaného herectví s umírněnými gesty, své role komponuje podle zákonů psychologického prožitku a pravdivosti, ale také estetiky. Se svou rodinou a s režisérem A. J. Pakulou se M. S. zúčastnila 1. ročníku MFF Zlatý Golem v Praze 1995 u příležitosti promítnutí filmu Sophiina volba. Po vztahu s předčasně zesnulým hercem Johnem Cazalem (1936-78) se provdala 1978 za sochaře Dona Gummera, s nímž žije šťastně dodnes a má s ním 4 děti(Hanry,Mamie,Grace,Louisa)

Meryl Streepová je nejen podle různých statistik (např. oscarové nominace) asi tou skutečně nejlepší herečkou současnosti a i v rámci celé historie kinematografie zaujímá svým těžko srovnatelným hereckým umem přední místa. Dokazuje to i jejích 14 nominací na Oscara - což je rekord, který zatím nikdo nepřekonal a asi jen těžko překoná. Co se týče samotných cen, je skoro až neuvěřitelné, že Meryl má doma jen dvě: a to naposledy z roku 1985 za hlavní roli v dramatu Sophiina volba! (prvního Oscara dostala za vedlejší roli v Kramerové vs. Kramer). Svým chameleonstvím, schopností převtělit se do jakékoli postavy - ať už se jedná o role dramatické či naopak výsostně komediální (Lemony Snicket, Smrt jí sluší), nemá konkurenci ani mezi mladou generací a stěží ji někdo někdy překoná.
Navíc patří mezi hvězdy, které se nepotřebují stavět na odiv davům diváků a médiím. Své jméno spojuje výhradně s filmem. Žije poklidným rodinným životem, bulvární plátky by stěží našly na jejím životě něco pikantního.
Při natáčení filmu Mama mia! se dala dohromady s hercem Piercem Brosnanem ( kterého si mimochodem do filmu ona samotná vybrala).


Mamma Mia!, Meryl Streep




Mamma Mia!, Meryl Streep


Mamma Mia!, Meryl Streep, Pierce Brosnan

Mamma Mia!, Meryl Streep, Amanda Seyfried



Mamma Mia!, Meryl Streep, Julie Walters, Christine Baranski




Mamma Mia!, Meryl Streep, Julie Walters, Christine Baranski


Mamma Mia!, Meryl Streep, Pierce Brosnan

Meryl Streep



















meryl_streep




Odkazy























Filmografie

Jako herečka
2009 -Untitled Nancy Meyers Project
2008 -Mamma Mia! role: Donna
2007 -Ten večer (Evening) role: Lila Ross
2007 -Hrdinové a zbabělci (Lions for Lambs) role: Janine Roth
2007 -Odvlečen (Rendition) role: Corrine Whitman
2006 -Ďábel nosí Pradu (Devil Wears Prada, The) role: Miranda Priestly
2006 -Hurricane on the Bayou role: vypravěč
2006 -Zítra nehrajeme! (Prairie Home Companion, A) role: Yolanda Johnson
2006 -Mravenčí polepšovna (The Ant Bully) role: Queen
2005 -Prime role: Lisa Metzger
2004 -Řada nešťastných příhod (Lemony Snicket's A Series of Unfortunate Events) role: Aunt Josephine
2003 -Andělé v Americe (Angels in America) role: Ethel Rosenberg / ...
2003 -Bratři, jak se patří (Stuck on You) role:
2002 -Adaptace (Adaptation) role: Susan Orlean
2002 -Hodiny (The Hours) role: Clarissa Vaughan
2001 -A.I. - Umělá inteligence (Artificial Intelligence: AI) role: Blue Mecha
2000 -Clint Eastwood: Dokument (Clint Eastwood: Out of the Shadows) role: sama sebe
1999 -From Star Wars to Star Wars: The Story of Industrial Light & Magic role: sama sebe
1999 -Hudba mého srdce (Music of the Heart) role: Roberta Guaspari
1998 -Tanec na konci léta (Dancing at Lughnasa) role: Kate 'Kit' Mundy
1998 -Jediná správná věc (One True Thing) role: Kate Gulden
1997 -...First Do No Harm role: Lori Reimuller
1996 -Předtím a potom (Before and After) role: Dr. Carolyn Ryan
1996 -Marvinův pokoj (Marvin's Room) role: Lee
1995 -Madisonské mosty (The Bridges of Madison County) role: Francesca Johnson
1994 -Divoká řeka (River Wild, The) role: Gail Hartman
1993 -Dům duchů (House of the Spirits, The) role: Clara del Valle Trueba
1992 -Smrt jí sluší (Death Becomes Her) role: Madeline Ashton
1990 -Pohlednice z Hollywoodu (Postcards from the Edge) role: Suzanne Vale
1989 -Ďáblice (She-Devil) role: Mary Fisher
1986 -Hořkost (Heartburn) role: Rachel Samstat
1985 -Vzpomínky na Afriku (Out of Africa) role: Karen Blixen
1984 -Zamilovat se (Falling in Love) role: Molly Gilmore
1983 -Silkwoodová (Silkwood) role: Karen Silkwood
1982 -Sophiina volba (Sophie's Choice) role: Sophie Zawistowski
1981 -Francouzova milenka (French Lieutenant's Woman, The) role: Sarah / Anna
1979 -Kramerová versus Kramer (Kramer vs. Kramer) role: Joanna Kramer
1978 -Lovec Jelenů (The Deer Hunter) role: Linda
1977 -Julia role: Anne Marie

Jako producentka
1997 -






pixelky-dortíčky

25. ledna 2009 v 9:45 | terýsek |  pixelky :-)
•• ••••••••••••••••••••••

Švýcarsko

21. ledna 2009 v 16:19 | terýsek |  místa na zemi
Moderní Švýcarsko vzniklo v první polovině 19. století. Tehdejší elity do přelomu 18. a 19. století spolu soupeřících států (kantonů), z nichž některé již byly členy starého spolku, se po posledním ozbrojeném konfliktu, 27 denní válce Sonderbundkrieg v roce 1847, odhodlaly ukončit tuto staletou tradici válčení a v tradici několika předcházejících menších svazků se zasadily o vytvoření "národa vzešlého z vůle" - německy "Willensnation".
V roce 1848 tyto snahy vyvrcholily změnou státního zřízení z konfederace na federaci se spolkovou ústavou (revidována 1874 zejména v následku rozšíření politických práv). K tomuto kroku vedly vedle ekonomických důvodů i důvody politické, na území konfederace do té doby válčily - mimo kantonů a měst - i mnohé tehdejší mocnosti Evropy.
Menší celky samy o sobě proti nim nemohly vojensky obstát, mimo spojenectví zvolily i proto politiku přísné neutrality a neúčasti na válkách. Zároveň konfederace začala budovat silnou spolkovou armádu - jak komentuje anglické "neutral but heavily armed".
Stejně důležité bylo ale poznání, že války nevedou k prosperitě a spokojenosti. Poznání na svou dobu revoluční, které se v ostatní Evropě prosadilo teprv o století později, po ukončení 2. světové války. Podobně se, také o století později, v Evropě začíná diskutovat o participaci občanů na politice, ve Švýcarsku (kde "občan je nejvyšším suverénem") a některých státech USA běžné od posledních desetiletí 19. století.
Ještě v 19. století bylo Švýcarsko jen v některých oblastech vyspělým hospodářstvím - především v řemeslech a průmyslu (zpočátku hodinářství, vzniklé jako zimní zaměstnání zemědělců, jemné přístroje, později od jemného strojírenství po těžké, chemii a farmaceutiku), některých odvětvích zemědělské produkce a zpracování potravin (např. sýry, čokoláda) a ve finančních službách (banky, pojišťovny, zakládané s rozvojem průmyslu a železnic). Tehdy ale už započal ekonomický rozmach země, který 2. světová válka sice zpomalila, aby po ní následovala desetiletí široce zakotvené prosperity.
Dnešní HDP obnáší 58 000 CHF (38 000 eur, 53 000 USD ) na obyvatele a rok. Hlavním sektorem jsou služby s 3/4 výdělečně činných.
Problémy dnešního Švýcarska jsou v rostoucí byrokratizaci (jak veřejného sektoru tak i některých firem, což u některých z nich vedlo ke krachu), a ve vytrácející se zodpovědnosti některých velkých firem (stinná stránka amerického způsobu hospodaření "od kvartálu ke kvartálu"). Poukazování na nesrovnatelně horší situaci u bezprostředních sousedů je pro sebevědomé a svobodomyslné Švýcary slabou útěchou.
Švýcarské šance jsou v "rodinných podnicích" tzv. SME; s drtivou většinou ekonomického výkonu, 90% až 97% podle statistiky), na této mentalitě založené zodpovědnosti a schopnosti rychlých změn a vývoje, ve vyspělém výzkumu a vývoji (jak veřejný, tak soukromý, tak ve spolupráci), vysoce integrované specializované ekonomice (špičkový průmysl, produkční a distribuční systémy, finančnictví) na trzích Evropy a celého světa.
Švýcarská mentalita kolísá od uzavřeně konzervativní, netoleratní a ohraničující se, po kosmopolitně otevřenou, tolerantní a integrující.

[editovat] Státní zřízení

Podrobnější informace se dozvíte na stránce Politický systém Švýcarska.
Švýcarsko je federace (románské úřední jazyky v názvu státu užívají historické označení konfederace) 26 spolkových států. 20 z nich jsou kantony, 6 jsou polokantony. Postavení kantonů a polokantonů se co se týče míry autonomie nijak neliší. Každý z těchto 26 států má, podobně jako spolkové země v Německu nebo spolkové státy USA, vlastní parlament, zákony, vládu, rozpočet i ústavu.
Politickou, zákonodárnou - ale i výkonnou - moc na úrovni obcí, kantonů a konfederace představují občané, jimž jsou podřízeny i jejich parlamenty (spolkový, kantonální, městské), někde nazývané radou (kantonální, městská, obecní) - "občan je nejvyšším suverénem".
Na spolkové úrovní je jim podřízen dvoukomorový Spolkový parlament, který tvoří
  • Stavovská rada (Ständerat) má 46 členů (2 reprezentanti za každý kanton, 1 za půlkanton). Způsob volby do Stavovské rady je v kantonální kompetenci, reprezentanti se tedy volí v každém kantonu jiným způsobem.
  • Národní rada (Nationalrat) má 200 členů (členové jsou voleni proporčním systémem v každém kantonu zvlášť).
Pro vstup do parlamentu neexistuje žádná procentuální hranice. Tyto komory volí nejvyšší spolkový výkonný orgán, vládu - sedmičlennou Spolkovou radu. Spolková rada je volena na základě principu Konkordance tj. začlenění pokud možno největšího podílu stran do vlády. Momentálně mají strany podílející se na vládě (zastoupené ve Spolkové radě) 217 z 246 křesel v parlamentě. Členové parlamentu i Spolkové rady jsou voleni na 4 roky.
Prezident konfederace je volen Sjednoceným spolkovým parlamentem (obě komory se při těchto příležitostech sloučí) ze členů Spolkové rady na jeden rok.

[editovat] Politická práva občanů

Suverénem na úrovni obcí/měst, kantonů a na úrovni spolkové - je lid, tedy občané, jimž podléhají s konečnou platností všechna rozhodování, což je zakotveno ve spolkové ústavě a ústavách kantonů:
  • o zákonech a ústavách (legislativa)
  • o věcných záležitostech (exekutiva)
V praxi je zvykem, některá práva - podle oblasti a zájmů - propůjčit reprezentantům. Jedná se ale vždy o propůjčení dočasné a záleží na spokojenosti občanů, jestli si tu či onu pravomoc nevrátí do svých výlučných kompetencí.
K politickým právům občanů - na úrovni obcí/měst, kantonů a úrovni spolkové - patří:
  • referendum, (právo veta) jehož rozhodnutí jsou pro reprezentanty závazná:
    • referendum povinné, při změnách ústavy
    • referendum fakultativní, při změnách zákona, (pokud se pro referendum během 100 dní vysloví nejméně 50 000 voličů, nebo 8 kantonů, uskuteční se celostátní hlasování o tomto zákoně)
  • iniciativa, (návrh zákona) pro reprezentanty závazná
    • pokud během 18 měsíců iniciátoři "iniciativy" získají podpisy 100 000 voličů, uskuteční se celostátní hlasování o navrhovaném zákoně
  • petice, které je pozůstatkem z ještě nevyvinuté demokracie počátku 19. století.
mimo dnes, ve většině zemí běžného, práva volebního:
  • "aktivního" - volit
  • a "pasivního" - být kandidován a zvolen
a ve Švýcarsku mnohem častěji - tak každé dva měsíce - vykonávané:
Původní starší většinový systém v reprezentativní části politiky během 19. a 20. století nahradil systém poměrný. Tato - ve vyspělých demokraciích bežná - forma zaručuje účast i těch, kteří jsou mnohde jinde stále ještě z reprezentativní politiky vyloučeni. Jedním ze základů jeho fungování je kolegialita a konkordance, tedy nutnost, ne-li samozřejmost ("společenská objednávka"), najít věcná řešení a to přes často rozdílná stanoviska, názory a zkušenosti.
K federálnímu systému nerozlučně patří subsidiarita. Tedy zásada, že co je možné vyřídit na té nejzákladnější (jinde zvané "nejnižší") úrovni uspořádání státu patří k ní. A tuto úroveň tvoří obce, a jejich spolupráce v sítích, která se v poslední době rozšiřuje i na komplexnější záležitosti - něco více k tom například na (v němčině): Zweckgemeinde. Teprve to, co má smysl, co jde kvalitativně lépe, vyřizovat na úrovni kantonální, nebo spolkové, patří tam.
O přednostech vyspělé demokracie - její efektivnosti, dobrého základu pro ekonomiku ale i základu spokojenosti občanů - o příkladu a zkušenostech Švýcarska, se začalo v západní části Evropy diskutovat v letech osmdesátých minulého století. Nejprve v akademických a politických kruzích. Někde se už věc "více demokracie" stala záležitostí občanů, kteří ji i začali prosazovat, například v Bavorsku a pak i v dalších zemích spolkového Německa - více (v němčině): Infocenter Mehr Demokratie.
V současné době probíhá diskuze - započatá v Konventu - občanů, politiků a akademiků o "více demokracie" na úrovni EU s představiteli Komise a Parlamentu.

[editovat] Rovnoprávnost žen

Zajímavostí je, že na spolkové úrovni bylo volební a hlasovací právo pro švýcarské ženy ustaveno až v únoru roku 1971. (Předtím volili a hlasovali pouze muži starší 20 let, v 19. století ale jenom pokud byli schopni vojenské služby).
Na kantonální úrovni to trvalo dokonce ještě déle. V roce 1990 bylo hlasovací právo pro ženy zavedeno i v Appenzellu Innerrhodenu a to i přes odpor voličů (mužů) rozhodnutím nejvyššího soudu .

[editovat] Jazykové oblasti

Podle své ústavy, kterou se Švýcarsko v předminulém století rozhodlo i pro rovnoprávnost jazyků, má čtyři úřední jazyky: němčinu (63,7 %), francouzštinu (20,4 %), italštinu (6,7 %) a rétorománštinu (0,5 %). Rozšířeným pracovním jazykem je také angličtina.
Zákonem zaručené je právo na komunikaci se spolkovými úřady ve všech úředních jazycích. Dobrovolně, podle svých možností, se přidávají i některé další úřady, kantonální a obecní. S pokračující integrací cizinců a imigrantů úřady umožňují komunikaci i v jiných jazycích.
Francouzština je hlavním úředním jazykem v 6 kantonech (Fribourg, Jura, Neuchâtel, Vaud, Wallis, Ženeva) a druhým úředním jazykem kantonu Bern. Italština je hlavním úředním jazykem v kantonu Ticino a druhým úředním jazykem kantonu Graubünden. Rétorománština je třetím úředním jazykem kantonu Graubünden. Němčina je hlavním úředním jazykem na severu, ve středu a na východě Švýcarska (celkem ve 13 kantonech a 6 polokantonech včetně kantonu Graubünden) a dále druhým úředním jazykem v kantonech Fribourg a Wallis. V německy mluvících částech se v běžném styku používá švýcarská němčina, jeden z alemánských dialektů.

[editovat] Hospodářství

Síla a základ švýcarské ekonomiky je v malých a středních firmách, které vytvářejí přes 90 % jejího výkonu (HDP) a jsou integrované po celém světě.
  • Průmysl - hodinářství, jemné stroje, přístroje, strojírenství, chemický, potravinářský, farmaceutický, lékařské přístroje a vybavení (medicinální)
  • Výzkum - veřejné instituty (univerzity, polytechnika), instituty velkých společností, aplikovaný výzkum v menších firmách
  • Služby
    • banky - UBS (největší švýcarská a jedna z největších na světě), Credit Suisse (druhá největší) a mnoho dalších, specialitou jsou soukromé bankovní domy, kde jejich majitelé ručí celým svým jměním, stále silné bankovní tajemství (přes tlaky konkurence, zprvu USA, nověji Londýna je oslabit), přísná pravidla proti praní špinavých peněz
    • pojišťovny -Winterthur, Zürich, Baloise, …
  • Turistika, všechny služby s ní spojené - švýcarské Alpy, jezera, horské řeky, ubytování, stravování, sport, kultura
  • Doprava (provoz) a infrastruktura (stavby, zařízení)
    • hustá sít silnic a dálnic, silnice přes průsmyky (pasy), tunely, poštovní autobusy (Postauto)
    • městská a aglomerační doprava, autobusy, příměstské rychlodráhy (S-Bahn), systémy sítí
    • železnice, lanovky: SBB-CFF-FFS a další, horské dráhy, horské lanovky
    • přeložení ze silnice na železnici, zejména tranzitní dopravy
    • letecké společnosti, Swiss (Swiss International Air Lines), nově vzniklé nizkonákladové společnosti ("Swissair without air"), letiště

[editovat] Turistika

Turistika přispěla v 19. a 20. století k rozvoji těch nejchudších částí Švýcarska, Alp. Zpočátku záležitost nejbohatších se v druhé polovině 20. století stala záležitostí masovou.
K nejnavštěvovanějším místům patří :
Švýcarské speciality, zajímavosti : Glacier Express, SBB-CNF-FFS, …
Nejznámější tradiční švýcarská jídla : fondue ze sýra, Raclette, Rösti, …
Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

[editovat] Topografie, satelitní pohled

Topografie Švýcarska, satelitní pohled

[editovat] Mapa

Mapa Švýcarska s kantony, jejich hlavními městy, většími jezery a řekami